Knihovna Voltuš





 

 

Píle a nadšení–výsledkem malý zázrak

 

 

Voltuš – V dnešní době, v době komunikačních technologií pomalu začínají mizet malé obecní knihovny, kam odedávna směřovaly kroky informací chtivých obyvatel. Je tedy malým zázrakem, že v některých obcích knihovny nejen zůstávají, ale naopak se rozšiřují. Jedním z takových míst, kde je úžasná a obětavá knihovnice, která svou knihovnu vede již přes dvě desetiletí je právě Voltuš. Ptáte se, která že knihovnice zde funguje, je to v obci, a čtenářům i mimo ní známá paní Růžena Tesková, která se o voltušskou knihovnu od roku 1990 nepřetržitě stará, a nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že jí s největší pravděpodobností uchránila před zánikem.  

Údělem venkovských knihovnic je být vždy po ruce, a jejich práce je srdeční záležitost, kterou se zabývají ve svém volném čase. Pokud dnes píši o knihovně ve Voltuši, musím také vzpomenout jedno zajímavé výročí, a to, že právě letos tato knihovna bude mít své osmdesáté výročí od založení.

O historii, současnosti a blízké budoucnosti knihovny jsme si povídali právě s paní Růženkou, kterou v knihovně najdete každé druhé pondělí. Ještě bychom měli zmínit, že knihovna se v obci stala posledním místem k veřejnému setkávání občanů, a jak nám čtenáři (mimochodem někteří sem nechodí ani tak za knihami jako za vlídným slovem) prozradili: „Štěstí, že máme takovouhle knihovnici, vždyť je zde hezky, a vždy se těšíme, že se v knihovně můžeme sejít. Jediné co je na škodu, že je tady málo místa. Ale paní Růžence vážně děkujeme za to, že pro nás knihovnu stále provozuje.

Letos knihovna slaví osmdesáté výročí, prozradíte nám trochu z její historie

„Za založení knihovny se počítá rok 1931, kdy přesně 14. 12. bylo pro veřejnou knihovnu koupeno 254 svazků v ceně 395 Kč. V roce 1943 zde byla provedena velká revize, což bylo za války běžné – z knihoven musely být vyřazeny všechny knihy s tématikou komunismu a marxismu. Tyto knihy poté byly odeslány do Blatné, kde se z nich dělal nový papír.

Na knihovnu se nezapomnělo ani v poválečné, kdy v roce 1947 byly nakoupeny nové knihy a k tomu také nové regály, a půjčovalo se dále. Dalším důležitým zlomovým bodem byl rok 1955, kdy byl v té době neuspořádaný stav knihovny uveden do pořádku a byl založen jednoduchý katalogový systém. Poslední změnou prošla knihovna před pár lety, no vlastně už v roce 1998, kdy jsme zde s mým manželem, kterému tímto děkuji, provedli rekonstrukci, a knihovnu přestěhovali do nových sušších prostor v bývalém obecním úřadě. Tato akce mohla být provedena díky pomoci rožmitálské radnice.“

Dá se nějak specifikovat věková skupina návštěvníků knihovny?

„Převažuje samozřejmě starší generace, ale musím, s příjemným pocitem přiznat, že poslední dobou se zde objevuje stále více maminek s dětmi, z čehož mám obrovskou radost, a doufám že tento trend bude pokračovat.“

Fungujete také jako poradna co si ke čtení vybrat?

„Asi ano, jsem velká milovnice knih, a velice ráda si s ostatními vyměňuji názory na jednotlivé tituly které je možné si zde vypůjčit.“  

Jakou knihu máte nejraději?

„Moji nejoblíbenější spisovatelé jsou mimo jiné Vlasta Javořická,Vlasta Pittnerová a samozřejmě miluji Káju Maříka při této knize se ráda vracím do dětských let.“

Jak často zde máte obměňované knižní tituly?

„V naší stálé nabídce je velký výběr knih všech žánrů od pohádek přes naučnou literaturu až k detektivním románům. Knižní novinky nám dodává Knihovna Jana Drdy v Příbrami a také Knihovna manželů Tomanových v Rožmitále pod Třemšínem. V naší stálé nabídce je tedy 182 svazků a dalších 1588 svazků z výměnného fondu, které se mění každého půl roku. Staré tituly vracíme do rožmitálské knihovny. Při zmínce o rožmitálské knihovně si nemohu odpustit poděkování jejím pracovníkům, především paní Markétce Zemkové, která nás má jako oblastní knihovnu na starost, a také panu Petru Jarosilovi, který mě a manželovi vždy ochotně pomáhá se stěhováním knih. Mimo knih si zde čtenáři mohou zapůjčit devět titulů časopisů.“

Je zde počítač připojený k internetu, mohou jej využívat i čtenáři, nebo je pouze pro účely knihovny?

„Internet zde mohou samozřejmě využívat i naši čtenáři, a to zdarma. K dispozici je zde také tiskárna, kde je ovšem třeba zaplatit za potištěný papír.“

Vím, že byste zde ráda provedla nějaké změny, můžete nám prozradit o co se jedná ?

„Jak jsme se již zmiňovali, knihovna je v naší obci jediným místem k setkávání se, proto by bylo třeba knihovnu trošičku rozšířit, a zkvalitnit zázemí – mít kde uvařit kávu či čaj,... Technicky by to možné bylo, neboť s místností knihovny sousedí volné prostory (kde býval dříve sklad), a šlo by tedy tyto prostory stavebně upravit a spojit. Ovšem jako všechno ostatní i toto závisí na financích. Byla bych ale skutečně ráda, kdyby se tato možnost realizovala, už třeba kvůli našim malým čtenářům, aby měli na knihovnu a knihy hezké vzpomínky, a láska ke čtení je neopustila ani v dospělosti.“Paní Růžena Tesková je skutečně dobrou duší voltušské knihovny, a za pár chvil povídání s ní jsem nabrala spoustu nové energie, a už se těším na další setkání s ní. Pochopila jsem, že nejen knihy táhnou voltušské čtenářky a čtenáře každých čtrnáct dní do „své“ knihovny.