Počátky knihovnictví v Bohuňovicích se dají vystopovat v historických pramenech již koncem 19. století. V různých publikacích je založení čtenářského spolku popisováno různě, např. v publikaci „Pohledy do kronik obce Bohuňovice“ od Čestmíra Hanzíka z roku 1988 je situován vznik spolku na rok 1871 s názvem Cyrilo-metodějský čtenářský a pěvecký spolek. Tento spolek se v roce 1908 změnil na odbor Národní jednoty. Roku 1920 ze spolkové knihovny vznikla obecní knihovna v Bohuňovicích a roku 1923 i v Trusovicích založili obecní knihovnu.

 

Naproti tomu v publikaci „Paměti obcí Bohuňovice, Moravská Loděnice a Trusovice“ od Jany Burešové sepsané v roce 1998, je uveden datum vzniku spolku v listopadu 1870. Uvádí zde, že byl založen bohuňovicko-trusovický čtenářský spolek. Předsedou spolku byl zvolen P. Josef Stáhala, místopředsedou Jan Neudecker, jako jednatel Jan Tiefenbach a pokladníkem byl František Smetana. Čtenářský spolek dostal jméno „Cyril a Metoděj“. Přeměnou spolku „Cyril a Metoděj“ byl v roce 1908 ustaven odbor Národní jednoty pro Bohuňovice a okolí. Jak se ve výše citované publikaci píše, spolek měl své místnosti v hostinci č. 28, kde měl také knihovnu. Posléze usnesením valné hromady odboru Národní jednoty dne 2. února 1920 byla knihovna předána bezplatně obci.

Důvodem předání knihovny bylo vydání zákona č. 430/1919 Sb., o veřejnýchknihovnách obecních. Zákon vydalo ministerstvo školství a národní osvěty. Národní shromáždění Československé republiky ho přijalo dne 22. července 1919, a pod jeho znění se podepsali prezident T. G. Masaryk, ministerský předseda Vlastimil Tusar, ministr vnitra Antonín Švehla a ministr školství a národní osvěty Gustav Habrman. Zákon obsahoval dvanáct paragrafů a měl formu nařizovací. (Poznámka autora.)

Jana Burešová ve své publikaci uvádí, že v prosinci 1931 a roku 1933 se na doporučení ministerstva školství a národní osvěty konal Týden dětské knihy. V Bohuňovicích byla výstava umístěna v bytě správce školy, který nebyl obydlen. V zimním období roku 1934 byla veřejná čítárna umístěna odborem Národní jednoty do školy. Na této akci spolupracovala Jednota agrárního dorostu v Moravské Loděnici. Finančním příspěvkem 200 Kč přispěla Rolnická záložna v Bohuňovicích na vybudování čítárny.

Bývalý knihovník p. Rudolf Šrámek vzpomíná: „V roce 1956 byla knihovna umístěna v bývalém hostinci na rohu uličky vedoucí ke hřbitovu. Měla ještě zbytky hospodského vybavení a stále připomínala něco z tehdejšího hostince. Zajímavá je další historie: knihovna se několikrát stěhovala do nových prostor, než se ocitla v dnešní podobě v Domě služeb. Další štací pro MLK (Místní lidová knihovna) byl domeček u mlýna, kde předtím pracovala zubní lékařka. I tam se půjčovalo naplno, i když prostory nebyly nejskvělejší. Novým sídlem se pak stala třída ve staré škole (v 1. poschodí), kde dnes je LŠU (hudebka).“ Ještě p. Šrámek vzpomíná, že pokud byly obce Bohuňovice, Trusovice a Moravská Loděnice samostatné půjčovalo se samostatně v každé obci. Po sloučení obcí v roce 1960 se půjčuje v jedné knihovně.

Ze zápisů v kronice obce Bohuňovice je zřejmé, že knihovna v roce 1994 byla přestěhována do přízemí v Domě požárníků a roce 1997 se knihovna stěhovala do administrativní budovy na Pile. Dům hasičů-požárníků se začal rekonstruovat. Později byly rekonstruovány prostory v Domu služeb do podoby dnešních místností knihovny.

Knihovnice pí Mráčková také vzpomíná na několikeré stěhování knihovny. Říká, že v knihovně začala půjčovat od roku 1982 a do roku 2001 zažila její stěhování 5 krát. Dále uvádí, že je ráda, že knihovna získala důstojné místo v upravené místnosti v Domě služeb. Knihovna v Bohuňovicích v roce 2003 byla vybavena internetem s programem pro evidenci knih a čtenářů, který se začíná plnit knihovnickým fondem.